O městysu

Vojnův Městec

Obec s bohatou historií leží v jednom z ekologicky nejčistších regionů České republiky, v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. První písemná zmínka pochází z roku 1293 a je spjata se žďárským cisterciáckým klášterem. Význam městečka v běhu následujících staletí připomíná typicky městská čtvercová zástavba náměstí, kterému pak vévodí Němečkův hostinec z počátku 18. století.

Vojnův Městec ale nežil pestrým životem jen v minulosti. Současná obec, s více jak sedmi sty obyvateli, se může pochlubit základní školou, mateřskou školou, zdravotnickým zařízením. Dále obchůdky a typickou venkovskou pohostinností. Základní dobré podmínky pro život v obci podporují aktivity řady místních organizací. Své sdružení mají hasiči, myslivci, sportovci, střelci, ale i třeba zahrádkáři. Z řady kulturních akcí vyčnívá tradiční vánoční koncert v místním starobylém kostele sv. Ondřeje a pouťová zábava u hasičárny nebo v sokolovně. Obec těží ze své neopakovatelné polohy v jedné z nejhezčích destinací Vysočiny.

Prapor obce

Vojnův Městec, Okres Žďár nad Sázavou. Kraj Jihlavský. R. 1848 panství Vojnův Městec, kraj Čáslavský. V latinských textech Munchspelk, Muensperch; v německých Münchsberg.

Vojnův Městec byl snad už od konce 13.století městem. Znak původně sestával pouze ze dvou zkřížených černých ostrví o šesti sucích na zlatém štítě, patrně se tedy vyvinul z pečeti s erbem vrchnosti pánů z Lichtenburka nebo Lipé.

Roku 1605 polepšil městečku znak kardinál František z Dietrichtštejna přidáním nože ze svého rodového erbu a změnou barvy štítu na červený.

Widimský zřejmě neznal text privilegia a odvodil barvy znaku z panského erbu Ronoviců na černé ostrve na zlatě. Odtud se tak maloval znak městečka až do nové doby. Správný je však znak podle privilegia se štítem červeným. Nůž dietrichštejnského erbu by měl být vinařský se zahnutou špicí, ale městečko jej malovalo jen málo prohnutý.

Znak obce

Povýšení vsi na městečko lze datovat již do poloviny 14.století. Tehdy Městec získal do dědičného nájmu Vojna ze Štětína. Rod Vojnů později přívlastkem „Vojnův“ dotvořil dnešní podobu názvu obce.

Na vlastní znak si však Vojnův Městec musel počkat až do „novověku“. Teprve počátkem 17.století ho obdržel od opata kláštera Žďárského. A to v podobě: Dvě ostrve o šesti sukách křížem položené na zlatém štítě.

Takto však znak nezůstal dlouho. Kardinál František z Ditrichštejna jej polepšil přidáním nože ze svého erbu a změnou barvy štítu na červený. Vznikla současná podoba: Dvě křížem položené černé ostrve o šesti sukách, přes ně vodorovně položený ocelový vinařský nůž se zlatou rukojetí. To vše v červeném štítě.