Nejstarší zmínky o výuce ve Vojnově Městci
 |
O počátcích výuky ve Vojnově Městci nejsou žádné oficiální záznamy. Vyučovalo se pravděpodobně v místě bydliště občana, který vyučování vedl. Tento vyučující byl placen v naturáliích. Už v roce 1806 je uváděna konkrétní místnost, kde probíhala pravidelná výuka. Byl to malý domek vedle kostela, u kterého se nacházel učitelův byt a zahrada. Roku 1806 došlo ke stavbě fary na zahradě náležící ke škole. Škola byla přestěhována na náměstí, do míst staré fary, původní filiálky žďárského kláštera.
NAPSALA: LENKA VANÍČKOVÁ
K Vojnovu Městci byly přiškoleny i sousední obce. Radostín spadal pod správu městecké školy od roku 1822, kdy zde byla zřízena expositura, na které vyučoval od roku 1822 první provisor Jan Mrázek z Nové Vsi na Čáslavsku. V roce 1834 ho vystřídal František Kohout ze Škrdlovic a v roce 1836 Pavel Lacina ze Sázavy, panství Polenského. V roce 1839 byla v Radostíně zřízena samostatná škola. Prvním vyučujícím na této škole byl Václav Pecina z Travného.
Další obcí přiškolenou k Vojnovu Městci do roku 1839 byla ves Karlov. Pod Vojnův Městec spadala už od roku 1790, ale až do roku 1816 probíhalo vyučování po staveních. V roce 1816 byl Karlovu přidělen podučitel z Vojnova Městce, který zde působil do roku 1839, kdy byla obec přiškolena ke Škrdlovicím.
Nejdéle byla k Městci přiškolena samota Borky a to až do roku 1888-89. „Avšak dítky z této samoty nenavštěvovaly nikdy školu zdejší, nýbrž chodily do školy v Radostíně, ač při udávání nedbalé návštěvy v Radostíně mnozí z rodičů na přiškolení Borků k Městci se vymlouvali“
Každá z obcí spadající pod vojnoměsteckou školu platila učiteli tzv. novoroční groše. Například v roce 1863 mu byly od obce Vojnův Městec vyplaceny 4 zl. 20 kr., z Radostína 3 zl. 69,5 kr. a ze Škrdlovic 3 zl. 63 kr. Celkem tedy obdržel 11 zl. 52 kr.
Školní budova
Před rokem 1806 se objevují první zmínky o budově školy. Jednalo se o malý domek se školní zahradou č. p. 140. Roku 1806 byla na zahradě vystavěna fara a škola byla přesunuta do budovy bývalé fary na náměstí. V těchto místech se nachází i dnešní škola.
V letech 1849 až 1890 musela být škola každoročně opravována. V osmdesátých letech 19. století navštěvovalo školu 200 žáků. Začalo se tedy uvažovat o zvětšení místní dvojtřídní školy v troj- nebo čtyřtřídní. Stavba nové čtyřtřídní školy byla ale povolena c.k. zemskou školní radou až v září roku 1891. Provedení bylo místní školní radou zadáno 27. února 1892 staviteli z Hlinska, panu Fialovi. Cena stavby byla stanovena na 10.900 zl. Dále bylo dohodnuto, že stavba musí být dokončena do října 1892. Po dobu stavby bude správce školy bydlet a vyučovat v pronajaté místnosti od obecního strážníka v domě č. p. 121.
Dne 24. dubna byla stará škola zbourána. Po vykopání základů byl slavnostně položen zakládací kámen nové školy. Při kladení rohového kamene byla přítomna místní školní rada a zastupitelstvo obce. Do tohoto rohového kamene byl vytesán čtyřboký hranol, kam byla uložena plechová krabice s pamětním listem.
Dne 2. října 1892 byla vysvěcena nová škola. Ve dvě hodiny se v místním kostele sv. Ondřeje konala bohoslužba. Pak se všichni společně odebrali k budově školy. Zde přednesli svůj projev starosta obce pan Hynek Fousek, kněz František Sahan a c.k. školní inspektor Karel Kovář. Řídící učitel Jan Menšík poděkoval za odevzdání klíčů panu starostovi a c.k. školnímu inspektorovi.
Už v roce 1894 bylo přízemí budovy napadeno houbou. Protože stavitel za stavbu ještě ručil, bylo usneseno, že se na opravách a výměně navážky, bude podílet stavitel i místní školní rada rovným dílem.
S opravou se začalo v červenci v bytě řídícího učitele pana Jana Menšíka. Byla vyměněna navážka a houbou napadené trámy a rámy dveří a oken. Tyto opravy byly dokončeny 18. července 1894.
V dalších letech probíhaly průběžně pouze drobnější opravy školní budovy.
Průběh výuky
Průběh školního roku
Od školního roku 1870/71 do školního roku 1883/84 probíhala výuka každoročně od 1. října do 18. srpna. Hlavní prázdniny tak trvaly jeden a půl měsíce. Od školního roku 1883/84 začínalo vyučování už 15. září a končilo 1. srpna.
Každý školní rok byl zahájen v kostele sv. Ondřeje bohoslužbami „Veni sancte Spiritus.“ Po nich odešli děti a učitelé do školy. Zde byly žáci rozděleni do tříd a byla jim přečtena školní pravidla. Dále se děti dozvěděly jaké školní pomůcky si mají opatřit a jaký bude jejich rozvrh hodin.
Školní rok byl zakončen opět v kostele sv. Ondřeje bohoslužbami „Te Deum laudamus“ a zpěvem národní hymny rakouské. Poté se všichni vrátili do školy, kde žáci zazpívali písničky a přednášeli některé básničky z čítanky. Nakonec byly rozdány zprávy a nejpilnější žáci byli pochváleni.
Každoročně se na konci školního roku pořádala výstava učebních pomůcek, sešitů a ručních prací žáků připravovaných spolu s industriální učitelkou. K návštěvě této výstavky byli zváni nejen rodiče, ale i místní školní rada a obecní zastupitelstvo.
Během školního roku se děti účastnily bohoslužeb a musely jít alespoň třikrát ke zpovědi.
Žáci
V 70. a 80. letech 19. století probíhalo vyučování ve dvou třídách. V průměru navštěvovalo první třídu 114 žáků a druhou třídu pouze 80 žáků. Počet žáků se pohyboval v rozmezí 178 až 220. Z celkového počtu prospívalo 85 až 90% žáků.
Přestože byla zavedena povinná školní docházka, bylo každoročně z vyučování uvolněno 5 až 7 žáků, především sirotků, kteří museli pomáhat svým matkám v domácnosti.
Základní školu ve Vojnově Městci navštěvovaly i přespolní děti. Z tohoto důvodu nemohli učitelé realizovat prázdninovou výuku, protože děti musely pomáhat rodičům např. sběrem lesních plodin, drobnými pracemi v domácnosti či pasením dobytka.
Školu navštěvovaly děti ve věku od šesti do čtrnácti let. Žáci byli rozděleni nejprve do dvou tříd, které se dělily na dvě oddělení. V každé třídě vyučoval jeden učitel, který pracoval střídavě s jedním a pak s druhým oddělením. Stejný princip byl používán i v pozdějších letech, kdy měla škola tři třídy.
Učitelé
Prvním známým učitelem byl od roku 1676 pan Kesler. Jeho nástupci byli od roku 1709 František Kaňka z Přibyslavi, od roku 1749 Václav Sedláček, od roku 1789 Václav Mádr z Kozlova. Ten zde učil až do své smrti v roce 1832. Spolu s ním zde působili i podučitelé Jan Anders, Jan Malý, jeho syn Karel Mádr a Patrčka.
Místo podučitele bylo pravděpodobně zřízeno roku 1800. Toto místo bylo ale kvůli nízkému zájmu od 1. července 1838 neobsazeno. Místo podučitele bylo obnoveno až na základě výnosu krajského úřadu ze dne 21. května 1839. K tomuto obnovenému místu se vázal i vyšší plat. Zatímco dostával podučitel v roce 1838 pouze 35 zl., z toho 20 zl. od obce a 15 zl. od vrchnosti. V roce 1839 byla podučiteli vyplacena částka 64 zl.
Václav Mádr dostával po dobu svého působení 77 zl. 30 kr. ročně služného. K této částce ještě dostával již zmiňované novoroční groše. Navíc pro něho obec vybírala školní plat, který mu odváděla nepravidelně. „Mnohdy byl nucen si jej sám na lístky, jež mu k tomu účeli od obce vydány byly, od dítek vybírati.“ Učitel mohl též využívat obecní pozemky a dostával 13 sáhů dřeva ročně pro potřeby školy. A od patronátního úřadu dostával ještě 5 zl. 6 kr. ročně za varhanické služby.
Kromě učitelů a podučitelů učily ve škole i industriální učitelky, které pomáhaly s přípravou výstavy žákovských prací, pořádanou každoročně na závěr školního roku.
Dobrodinci školy
V roce 1810 založil P. Josef Schutze, farář ve Vojnově Městci ve své závěti ze dne 10. září nadaci pro chudé školní děti. Protože základní vklad byl pouze 10 zl. 12 kr. nemohla být nadace zřízena. Až 30. července 1833 k této částce přispěl dědic Josefa Schutze JUDr. Tischer a navýšil tak základní kapitál na 25 zl. potřebných k založení nadace.
Kapitál nadace byl vložen na obligaci, z níž plynul každoročně úrok 1 zl. 25 kr. Tento úrok měl být rozdělen na den sv. Jana Křtitele mezi tři chudé děti k zakoupení školních pomůcek.
Po dobu působení řídících učitelů pana Václava Javůrka a Eugena Pokorného nebyly tyto úroky vybírány. Proto k roku 1890 vzrostl kapitál nadace na 75 zl. V roce 1890 byl knězem P. Františkem Sahanem a řídícím učitele panem Janem Menšíkem vyzvednut roční úrok, který činil už 3 zl. a 20 kr. Tato částka byla podle nadační listiny rozdělena mezi chudé děti.
Peníze byly nadále uloženy u České Spořitelny v Praze na knížku, kterou měl v úschově farní úřad ve Vojnově Městci.
Dle usnesení c.k. okresní školní rady z listopadu 1903 měl být při školách založen tzv. Polévkový ústav. V listopadu 1904 bylo c.k. okresní školní radou učitelskému sboru povoleno sehrát s dětmi divadlo, jehož výtěžek by byl věnován na zřízení Polévkového ústavu. Ve dnech 11. a 18. prosince byla uspořádána divadelní představení pro místní obyvatele. Představení Zahrada sudiček od B. M. Plumlovského bylo sehráno se souhlasem divadelního spolku „Bratrstvo“ u J. Němečka, místního hostinského. V dopoledních hodinách se hrálo pro děti a večer pro dospělé. 26. prosince bylo divadelní představení uspořádáno i ve Škrdlovicích. Výtěžek ze všech představení činil 67,57K.
K založení Polévkového ústavu přispěly i kněžna Klevenhullerová a hraběnka Festititschová částkou 40K. Tyto peníze byly uloženy na spořitelní knížku.
V zimních měsících byla dětem vařena polévka. 976 porcí polévky stálo 67,02K. Polévku dětem vařila paní Vlachová, žena místního řezníka.
Škole často přispívala na školní pomůcky i obec, místní živnostníci a c.k. okresní školní rada. Škola dostávala buď finanční příspěvky nebo potřebné pomůcky. Například ústřižky látek používaných při industriální výuce, knihy pro školní knihovnu nebo vyučovací pomůcky jako byly názorné obrazy a přírodniny.
Slavnosti
Kromě slavnostního zahájení a ukončení školního roku pořádala škola slavnosti u příležitosti narozenin císaře a výročí narození Jana Amose Komenského. Další slavnosti byly uspořádány při svěcení nové čtyřtřídní školy.
Před Vánocemi roku 1885 byla uspořádána slavnostVánočního stromku. Z darů místních občanů bylo ušito oblečení a zakoupeny boty pro chudé děti.
Na Štědrý den odpoledne se všechny děti shromáždily ve 2. třídě, kde byly po zazpívání koled obdarovány. Po krátké řeči kněze pana Františka Sahana odešly děti domů.
Další slavností byla tzv. Stromková slavnost. Ta se konala 2. května 1909. Ve dvě hodiny vyšli žáci v doprovodu učitelů a ostatních přihlížejících ze školy směrem ke kašně. „Napřed šla hudba, potom za ní nesly dítky ověnčené stromky a nástroje: hrábě, motyky a lopaty. Za těmi ubíraly se ostatní děti a místní školní rada s obecním zastupitelstvem a shromážděný lid.“ Po proslovu starosty, zazpívání národní rakouské hymny a písně Zapějme si z plna srdce byly před školní zahradou vysazeny dvě lípy.
Žáci školy sehrály také několik divadelních představení. Na Štědrý den roku 1888 bylo ve škole uspořádáno divadelní představení „V osamělé chaloupce“ od K. V. Raise. Pro velkou účast musela být hra dokonce opakována ještě odpoledne. Opona a kulisy byly zapůjčeny od ochotníků z Krucemburka.
Další představení „Zahrada sudiček“ bylo sehráno v prosinci 1904, za účelem založení Polévkového ústavu.
Mezi významné dny nejen školy, ale i celé obce patřil 28. červenec 1901, kdy Vojnův Městec navštívil Emil Holub. „Pan Dr. Emil Holub, náš cestovatel po Africe, v zahradě p. Františka Poláčka ve Vojnově Městci přednášel o zvycích a válčení Ma-Atabelských Zulů.“ Emil Holub přespal u řídícího učitele pana Jana Menšíka a druhého dne ráno odcestoval. 25. února následujícího roku věnoval tento cestovatel městecké škole 38 kusů přírodnin.
Prameny
Pamětní kniha národní školy, č. 01, uložena v ZŠ Vojnův Městec.
Školní KRONIKA obecné ŠKOLY Vojnově Městci, č. 02, uložena v ZŠ Vojnův Městec.
