Historie podle Šabaky VI.
Učitel Šabaka v části kroniky nadepsané Kostel využil a zřejmě převzal informace z Farní kroniky. Ta byla založena koncem první třetiny devatenáctého století a psána do sedmdesátých let století dvacátého. Velmi kvalitně je ve Farní kronice zaznamenán konec devatenáctého století a první polovina dvacátého století. Farní kronika je v současné době (r.2001) uložena na faře římskokatolické církve v Krucemburku.
Přepis Pamětní knihy obecní 1924 - 1981
Stránky 16 – 20
Kostel
Kostel vojnoměstecký stál jako kaple po nynějších ohorek radostínský, tedy až tam, kde se ve zdi ve výklenku, za skleněným oknem nalézá socha Panny Marie, a kudy se druhdy do kaple vcházelo (dosud jsou v místě tom znáti slepé trámce dveřní z kamene). Již ve 14.století, kdy činí se zmínka o Martinu Otonovi de Jezerzan, kněží diecése pražské, který byl dne 17.července 1358 opatem a konventem Žďárským do Vojnova Městce praesentován.
Kostel rozšířen byl o nynější podobu teprve za P.Josefa Seifferta, r. 1791.
Roku 1806 postavena byla nová fara u kostela. Dřívější fara byla na místě nynější školy, v č.95. Téhož roku zřízena byl i vchod pro kněze do sakristie. Dříve chodil kněz těmi dveřmi co lid.
Varhany, z r. 1758, byly znovu zladěny (za 3 zl.). V r. 1885(4), 13.května, započalo se stavbou nového hřbitova, který byl 1885 dostavěn. Zde téhož roku postavena kaple, zasvěcena sv. Antonínu „Poustevníkovi“. Postavena byla pí. Josefou Lamberskou, vdovou po Jos.Lamberském, faktoru zdejším.
Pojmenování kaple „Sv.Antonín“ dáno dle křestního jména syna Jos.Lamberského, kterýž jako soudní adjunkt v tyrolském – lázeňském městě Merenu zemřel. Hřbitov i kapli vysvětil P.Frant.Knob, vikář z Přibyslavi dne 25.října 1885 za veliké účasti lidu.
V r. 1887 dal patronát postavit nové varhany. Stavěl je Frant.Svítil, varhanář z Nového Města na Moravě. Přijímání jich stalo se 3.září 1887. Již nyní varhany nevyhovovaly a musely býti přijímány o týden později. R. 1888 musely býti opraveny a přeladěny. Stály 850 zl.
V roce 1891, v červnu, byly varhany poznovu přeladěny a scházející částky doplněny. Konečné přijetí varhan stalo se p.Rohlíkem, říd.uč. ze Žďáru, Egonem Pokorným, říd.uč. v.o. ve Vojnově Městci a J.Menšíkem, říd.uč. ve Vojnově Městci.
1885
16.května 1885 strhla se v kraji našem tak prudká vichřice sněhová, že napadlo na 1 m, někde i více sněhu. Jízda po silnici se stala zcela nemožnou. Velké množství stromů bylo zničeno.
Požár 1886
V r. 1886 zničil požár domek č.93., patřící p. Janu Vlachovi.
1889
V r. 1889 vypukl požár v domku č.180. patřící p.V.Filipovi a od toho i v domku Jana Hrdličky, č.96.
Rok 1892
Rok 1892 jest pro Vojnův Městec značně důležitým. V roce tomto, na sv.Marka započato se stavbou nové čtyřtřídní budovy školní, kteráž byla 2.října t.r. vysvěcena.
1897
V r.1897 byla mnohá místa v Čechách postižena zhoubnými lijavci, které mnoho škod nadělaly. V krajině naší nebyl škody přílišné.
Dne 3.září 1897 vypukl požár v domku č.135 u Jos.Moravce. Celé stavení zničeno. Oheň způsoben dětmi.
1898
Dne 2.dubna 1898 koupila obec 30 stromků a někteří občané 50 lipek, z nichž týž den vysázeno 17 na nový hřbitov. Ostatní vysázeny na náměstí. Stromky sázeli žáci III.třídy s p.uč. Karlem Pujmanem.
1901
28.července 1901 navštívil městečko naše Dr.Emil Holub a uspořádal v zahradě p.Františka Poláčka přednášku „O zvycích a válčení Zulů.“
Pohromy živelní
Rok 1901 byl velmi suchý. Nepršelo od května do konce července. Dne 29.července byla krajina naše postižena krupobitím, které velikých škod způsobilo. Ječmen byl úplně vytlučen, a z ovsa zůstalo na poli za dva výsevy.
1903 19.7.
„Černým dnem“ nazván bude v kronice českého lidu den 19.července 1903. V týž den celý jižní kraj Čech zasáhlo tak kruté krupobití, že takového nebylo pamětníka. Přibližná škoda postižených páčila se na 100 mil K. Také kraj náš byl mezi postiženými. Podél silnice byly stromy vyvráceny a kůry zbaveny. Okna k západu obrácena byla vytlučena. Škoda v místní obci činila 45.604 K.
V měsíci červnu 1903 byl zemským výborem povolen zdejší obci lékař. Obvod se sídlem obvod. lékaře ve Vojnově Městci.
1907 Požár
Dne 29.května 1907 vypukl požár v čísle 164 u Ant.Trnky. Požáru padl za oběť i vedle stojící domek M.Chadimové, č.34.
1908 Požár
Dne 23.září 1908 vypukl v č.56., u M.Dřevíkovské požár, který domek úplně zničil.