Historie podle Šabaky V.
Škola nestávala vždy tam, kde stojí dnes. Učitelé nedostávali vždy jen peníze a k své obživě museli umět i obdělávat pole. Kde se učilo dříve, jaký byl plat učitelů a kteří učitelé se vystřídali na zdejší škole... tak tyto informace mimo jiné zanesl učitel a kronikář v jedné osobě František Šabaka do kroniky.
Přepis Pamětní knihy obecní 1924 - 1981
Stránky 12 - 16
Dějiny školy
Školní budova nalézá se v rohu náměstí, při státní silnici vedoucí z Chotěboře do Žďáru na Moravě.
O prvotním zařízení zdejší školy nejsou žádná určitá data známa. Vyučovalo se asi (jak i jinde se dálo), tam, kde bydlel, občan, který vyučovati chtěl a na svou dobu k tomuto úřadu byl schopný uznán. Vlastní budovy školní nebylo. Plat učitelův pozůstával hlavně v naturáliích.
V roce 1806 uvádí se již místnost, kde se vyučovalo, tedy vlastní budova školní. Jest to domek vedle kostela, nynější číslo 140 (dřívější 95), při němž byla i zahrada. Než byla škola umístěna v č.140, vyučovalo se v „Příhoně“, v č.11. Na zahradě školní postavena byla r.1806 nynější fara a vlastní budova školní vybudována na místě, kde druhdy fara stávala.
Prvním učitelem uvádí se r.1676 Kesler. Jaké bylo služebné jeho, nelze udati.
Dle přiškolených obcí dá se souditi, že již v r.1800 bylo při zdejší škole místo podučitelské zřízeno. Služné učitelovo obnášelo v r. 1829 v Convenční měně 147 fl 95x a ve víd. měně 77 fl 30x. Jelikož pro podučitele žádné jiné dotace nebylo, než 20 zl., kterému měla obec vypláceti, měl býti proň stanovena dotace znějící na 70 zl., kteroužto sumu měla si obec opatřiti z toho, že 1.) dostává z domů stojících na obecních pozemcích, činži 54 fl 32x, 2.) z pronájmu polí 65 fl 9x, 3., z prodeje sena na obecních loukách 34 fl, 4.) z pronájmu obecního domu v němž žid svůj obchod měl 28 fl.
Podučitelé při škole zdejší ustanoveni vyučovati i v obcích přiškolených a to v Radostíně a v Karlově až do r. 1839. Sklená, nyní Nová Huť přiškolena byla ke škole zdejší r.1846.
Dle fasovních příjmů ze dne 6.října 1832 dostával učitel mimo služné tak zvané posnopové, kterážto dávka přišla k vykoupení a koupeno za ni vyvazovací obligace, ze dne 1.listopadu 1851, č.376, na 200 zl. Stř. znějící na školu ve Vojnově Městci.
Z tohoto kapitálu obdržel učitel 5%, tedy dle fase z r.1863 – 10 zl 30 ?.Dále dostával učitel tak zvané novoročné groše a to: od obce vojnoměstecké 4 fl 20 z, radostínské 3 fl 69 ½ x, škrdlovické 3 fl 63. Mimo tyto dávky požíval učitel z kontribučenského peněžního fondu ročně 24 zl 98 kr a podučitel 18 zl. 76 kr. Dále vybírala obec pro učitele školní plat, který učiteli v různých lhůtách odváděla. Tu dlužno poznamenati, že školní plat se velmi nepořádně odváděl a učiteli ještě 10% bylo strháváno. Též nějakých pozemků od obce užíval, jichž však bylo málo a do r. 1863 velice bídné. Od patronátního úřadu dostával učitel za varhaničení 5 F 6 kr a na struny 84 kr.
Škola patřila do roku 1870 k panství klášterskému a vikariátu polenskému. Roku 1800 stala se dvoutřídní, od r.1806 byl obě učebny ve vlastní budově. Vnější oprava budovy stala se r. 1877, kdy škola jako nově zřízená, dne 31.září vysvěcena. 25.dubna 1892 budova tato zbořena a nová nákladem 10.940 zl. postavena. V roce 1891 rozšířena škola na trojtřídní a r. 1907 na čtyřtřídní.
Prvým učitelem, jak již výše poznamenáno byl r.1676 Kesler. Pak známa jména učitelů teprve od r.1709: František Kaňka, 1749 Václav Sedláček a r. 1789 Václav Mádr. Za tohoto učitele působili podučitelé: Jan Andres, Jan Malý, Karel Madr, Patrčka. Po smrti Mádrově r. 1832 praesentován Václav Javůrek, za něhož působili zde tito podučitelé: Václav Poláček, Jakub Málek, Jan Mrázek a Jan Hamerský. Obci Karelské přiděleni od r. 1816 do 1836 následující podučitelé z Vojnova Městce: František Hajzlar, Augustin Vilím, Kašpar Böhm, Josef Schafferhans, Josef Schön. Po smrti Javůrkově působil zde zatímně Jan Rychtr. Roku 1855 praesentován knížetem z Ditrichšteinů a biskupskou konsistoří Eugen Pokorný, jenž r.1884 odešel na trvalý odpočinek, který v Městci až do své smrti 1917 trávil. V r. 1909 zastával ještě úřad regenschori. Za něho působili podučitelé: Josef Stejskal, František Jelínek, Václav Kubát, Jan Fišer, Jakub Hladík, Ladislav Röhrich, Václav Zadina, Augustin Kovařík, Jan Keller, Hynek Fousek, Eduard Hejduk, Č.Soudek.
V letech 1884-1909 byl tu řídícím učitelem Jan Menšík, pod jehož správou působili: Aleš Klas, Aleš Šmejkal, Josef Vališ, Julius Musilek, Jan Spurný, Václav Jeníček, Josef Žalský, Rudolf Ludmila, František Trčka, Karel Pujman, Bohuslav Brychta, Emil Procházka, František Paleček, Rudolf Doubrava, Ludmila Slámová, Zdena Bradáčová, Jan Špatenka, Václav Ježek, Josef Tecl, Jan Beran, František Fischer, František Holcman, Anna Gemrichová. V r. 1909 – 1921 byl zde řídícím učitelem František Neckář. Pod jeho správou působili zde: J.Joukl, Jan Tesař, A.Gemrichová, Ferdinand Smetáček, Ludmila Šupitová, Marie Nevečeřalová, Ladislav Rathaus, Anna Hejkalová, František Komers, A. Pleskačová, Ad. Švarc. V letech 1021 – 24 byl zde řídícím učitelem Jan Tesař. S ním působili: A.Poláchová, Fr.Šabaka, Jarmila Spurná, J.Bastl, Paulus, K.Šmejkal, K.Kraus. V r. 1924-25 František Šabaka, A.Poláčková, D.Verbergerová, J.Janáček, A.Kraus.
Ženským ručním pracím vyučuje se od r.1870, kdy byla první uč. Ind. sl. Johana Röhrichová. Po ní učila krátkou dobu Marie Puková, pak Františka Pokorná, Marie Teplá, Růžena Heiglová, Bohuslava Dineltová, Aloisie Vocelková, Anna Machová.
